Český zahrádkářský svaz v Hnojníku

Informace o činnosti zahrádkářů v Hnojníku jak uvádí obecní kronika:

1965

Dobře si vedou členové místní organizace zahrádkářů v počtu 67 členů a obhospodařují 3 ha ovocného sadu a mezi řady ovocných stromů obdělávají půdu. K veřejnému zásobování odevzdali 2140 kg pološvestek, 183 kg rybízu, 75 kg jablek, 165 kg česneku a získali částku 4804,- Kčs Během roku uskutečnili zájezd na květinovou výstavu v Olomouci, do Opavy a Hradce.

1966

Československá ovocnářská a zahradnická organizace má 76 členů, předseda dentista Miroslav Šálek, uskutečnili tři odborné přednášky, oslavu MDŽ a slavnost v zámeckém parku. Mimo ovocné zahrady obhospodařují půdu na zeleninu, kde 27 členů odpracovalo 1600 hodin. Pro veřejné zásobování odevzdali 1q fazolí, 95,5 kg česneku, 928 kg jablek, 211 kg rybízu, 281 kg švestek a 16 kg višní. Spotřebovali i pro členy 12 355 kg umělých hnojiv, a školkařský materiál za 5 594,50 Kč dle záznamu hospodáře s. Hrtoňové

1967

Čsl. ovocnářsko zahrádkářský Svaz místní skupiny Hnojník čítá 76 členů. Předseda dentista M. Šálek, jednatel Vl. Dorda, pokladní L. Hrtoňová. Odevzdal pro veřejné zásobování v Třinci celkem 19 034,50  kg ovoce a zeleniny. Objednal a rozprodal mezi členy školkařský materiál v celkové hodnotě 4571,- Kčs. Tento svaz si dobře vede jak po stránce finanční, tak i vědecké a společenské. Obohacuje svoji činnost autobusovými zájezdy do středisek, která zajímají pro získání zkušeností pro zlepšení další práce.

1968

Dobře si vedou členové čsl. ovocnářsko zahrádkářského svazu Hnojníku. Mají v péči ovocný sad.

1969

Stav členů čsl. ovocnářsko zahrádkářského svazu k 31.12.1969 činil 75 osob. V rámci růstu odborné výchovy svých členů byla dne 4. 3. 1969 konána přednáška s. Ing. Poloka na téma “Hnojení, ošetřování a ochrana ovocných stromů“. Účast 29 členů. Dne 19. 7. 1969 se uskutečnil autobusový zájezd do Lednice na jižní Moravě. Hlavní náplní činnosti této organizace byla práce v sadě, kde bylo dokončeno přeroubování méně hodnotných odrůd jabloní a slív. Byl vykopán zbytek nekvalitních rybízových keřů, které nedosahovaly požadovaných výnosů – byly nerentabilní. Jiné byly jako okopávání rybízových keřů, česání rybízu, sklizeň jablek, švestek apod. Výpěstky ze sadu, jakož i přebytek z domácích zahrad předali „Zelenině“ v Třinci pro veřejné zásobování. Tato organizace vycházela svým členům vstříc se zajištěním objednávky potřebného materiálu pro vlastní potřebu. S přihlédnutím k lepšímu stroji zakoupili nový malotraktor a prodali půdní frézu, jejíž obsluha byla namáhavá. Personálních změn nebylo, do jednotlivých funkcí byli zvoleni:

• Šálek Miroslav

• jednatel Dorda Vladislav

• pokladní Hrtoňová Ludmila

• předseda revizní komise Voznica Isidor

   

  V tomto roce byla velmi rozšířena v obci rakovina brambor.

   

  1970

  Při sčítání ovocných stromů bylo zjištěno, že je jabloní 3221, hrušní 734, vlašské ořechy 230, třešně 333, višně 105, broskve 28, švestky 1144, angrešt 706, rybíz 1667, maliny 116.

   

  1971

  Místní skupina ČSOZS byla založena před 10 léty. Za tuto dobu vykonala organizace kus práce, hlavně po stránce zvyšování odborné úrovně svých členů. Jejich přesvědčení bylo, že jedině odborné znalosti členů mohou přispět k vzestupné tendenci produkce kvalitních odrůd ovoce, bobulovin a zeleniny. Byly proto uskutečněny 2 přednášky na téma Ovocnářství a zelinářství v našich podmínkách. Přednášel Ing. Polok ze Státního statku v Životicích a Vozdecký z OV ČOZS ve Frýdku Místku. Účast 60 členů. V květnu 1971 se uskutečnil zájezd na výstavu Flora Olomouc 1971. Tato organizace zajistila pro své členy 1 vagon rašeliny z Hrabušic, okres Spišská Nová Ves. Pro veřejné zásobování bylo odevzdáno výkupnímu středisku místní Jednoty a n.p. Zelenina 4776 kg ovoce a 300 kg česneku. Sad na farské louce, který tato organizace obhospodařovala 8 let, byl k 31. 12. 1971 předán svému majiteli, MNV v Hnojníku. K 31. 12. 1971 je 73 členů, z nichž mnozí mají vzorně vedené zahrady nejen překrásnými květinami, ale i kvalitními odrůdami ovoce.

   

  1978

  ČSOZ pořádal v červnu zájezd na Flora Olomouc. Ve dnech 30. 9. – 1. 10 připravili členové svazu velmi hodnotnou výstavu ovoce „Příroda, zdroj krásy a užitku, která byla instalována v kabinách TJ Sokol na hřišti Míru. Výstavu vzhlédlo více jak 600 návštěvníků.

   

  1979

  Složka ČSZO má 118 členů. Její členové každoročně provádějí údržbu sadu, pečují o švestkovou alej u bývalé hasičské zbrojnice, objednávají školský materiál, mají k dispozici malotraktor a stříkačku pro postřik stromů. Výbor ČSZO se zasloužil o zřízení moštárny v obci. Velmi hodnotné pro naše národní hospodářství je odevzdávání přebytků ovoce a zeleniny.

   

  1980

  Vakcinace hrabavé drůbeže byla v naší obci prováděna 10. 4. V prostoru u MNV. Každý chovatel byl povinen dostavit se tento den s malou lahvičkou, do které dostal očkovací látku zdarma. Látka se nalije drůbeži do pitné vody, kterou musí drůbež vypít do 3 hod. po podání. Morové onemocnění drůbeže nebylo u nás zaznamenáno.

   

  1981

  Na začátku června již dozrávají v zahradách jahody a třešně. Očekává se velká úroda brambor a zeleniny. V tomto roce byla také dobrá úroda okurek a hrušek. Jablek bylo málo, protože omrzly květy.

   

  1982

  V tomto roce se urodilo velké množství lískových ořechů a jablek. Menší byla úroda švestek. Také přihlášek k pálení slivovice z domácích kvasů bylo méně, než jiné roky. Přihlášky s 5,- Kčs kolkem se podávají na MNV do pálenic podle přání Třinec, Orlová, Stará Ves.

   

  1983

  Stav členů v této organizaci v roce 1983 činí 120 členů, z toho je 11- členný výbor. Během roku jsou organizovány dvě členské schůze, rovněž byly organizovány dvě přednášky. Předsedou je i nadále PhMr. Josef Šálek. Organizace vlastní moštárnu, malotraktor a stříkačku na ovocné stromky. Každoročně je organizován prodej stromků pro členy, letos bylo prodáno 380 ks.V Hnojníku existuje i zahrádkářská osada, která čítá 7 členů-kolonie u občanky Pibilové. Členové organizace se aktivně podíleli na organizaci Vesnických slavností, zisk pro svaz činil 1500,- Kč. Rovněž je členy obhospodařování místní sad v rozloze 3 ha a část pozemku za nádražím. Počet odpracovaných brigádnických hodin v zemědělství činil 960 při počtu 36 brigádníků. Na klubovně bylo ,odpracováno 430 hodin během roku. Bylo vyprodukováno 115q sena, sběr kovového odpadu činil 1 tunu. Na bramborových a cukrovarnických brigádách pracovalo 8 členů.

   

   

  Další související zajímavé výňatky z obecní kroniky:

   

  1954

  Na podzim založil zubní technik Miroslav Šálek na pozemcích pana Suchánka

  (v současnosti prostor mezi řekou Stonávku a bývalými dílnami státního statku) ovocný sad o výměře ½ ha. Ke zřízení sadu bylo použito nízko kmenových stromů. Byla nadměrná úroda jablek pěkně vyvinutých. Švestky byly napadeny všeobecně mšicemi. Nepomohl dobře ani jarní postřik. Plody švestek nebyly proto řádně vyvinuty.

   

  1956

  7. května kvetou první třešně. Jabloně rozkvetly 21. května. Z ovoce se urodilo hodně slív a rynglí. Také třešní bylo dosti. Švestek bylo málo, uškodilo jim, nevlídné počasí v době květu. Jablek bylo málo.

   

  1957

  Úroda ovoce, třešní a švestek dobrá. U hrušek velmi dobrá, u jablek více než nadměrná. Deštivé počasí v době zrání jablek způsobilo u některých druhů výskyt fusigladia. Včelaři jsou sdružení ve včelařský spolek. Předsedou je Dominik Mališ. V Obci je 15 včelařů a 56 včelstev.

  22. 2. konala se přednáška v hostinci Stonávka – Zdravý strom, zdravé ovoce. Přednášející Antonín Dolina

  10. 6. konala se přednáška v hostinci Stonávka o chovu drobného hospodářského zvířectva – přednášející Dr. Macura

  Emil Štefek, horník důchodce u č. p. 141 chová párek nutrií. Má pro ně zřízeny 3 bazénky. Se stálým přítokem vody a dřevěné budky. V roce 1957 vrhla samička 6 mláďat. Chová je ze záliby i pro vlastní spotřebu. Maso zpracuje na salámy s přidáním vepřového masa, jsou prý velmi chutné. Nutrie dostal od rodin y z Poruby.

   

  1959

  30. 6. v hostinci Stonávka konala se přednáška o včelách a květinách, přednášející Dominik Mališ

   

  12. dubna rozkvétají první plané třešně, 14. 4. Jsou v plném květu angrešty a rybíz 16. 4. Také třešně a slívy.

   

  1960

  Pro Hnojník a okolí vyvíjí již po léta svou činnost včelařský spolek, jehož předsedou je Dominik Mališ, ředitel české střední školy. Prostřednictvím spolku bylo pro přikrmování včel v roce 1960 zakoupeno 3560 kg cukru o 1,80 Kč za kg levnějšího, než na volném trhu. Byl však mimořádně nepříznivý rok, včely v létě hynuly hlady. Proto bylo odevzdáno jen 127 kg medu, zatímco v normálních létech se odvádí 600 – 700 kg. V obci je 17 včelařů a 73 včelstev.

   

   

  Problém mandelinky bramborové:

   

  1957

  Po negativním pátrání po mandelince bramborové prováděné 3-4x každoročně od roku 1946, byla koncem června zjištěna na třech místech na pozemcích JZD u č. p. 94 nalezeno 220 larev, u Albína Grygara jeden brouk a u č. p. 94 také jeden brouk. Napadané kultury byly posypány dynocidem.

   

  1963

  Značně se rozšířila v místě i okolních obcích mandelinka bramborová. Občanstvo bylo napořád upozorňováno, aby výskyt hlásilo na MNV. Majitelům postižených kultur byly bezplatně vydávány hubící prášky a postřiky. Takže nedošlo k velkým škodám na bramborových kulturách.

Jak to bylo se zbohatlíky a kulaky v obci:

21. ledna 1953 od 16 do 19. hodin konala se veřejná schůze hojně navštívena, na níž bylo mimo jiné probráno určení vesnických zbohatlíků. Přítomni občané svorně odhlasovali, že v obci venkovských zbohatlíků a kulaků není. Velcí rolníci vstoupili v roce 1950 do JZD, které je dnes ve III.typu